Prvními příznaky otravy oxidem uhelnatým jsou obvykle bolesti hlavy, nevolnost, závrať, malátnost a zmatenost. U postiženého je typické třešňové zbarvení kůže a sliznic. Už koncentrace 0,05%, tj. 500 ppm, nebo asi 450 mg CO/m³ může zablokovat funkci u 50%hemoglobinu s následným kolapsem a smrtí. Klinický obraz po otravě oxidem uhelnatým je velmi nespecifický a lékař může příznaky i zaměnit s jiným onemocněním a to například i pro chybějící podezření pacientem na otravu plynem, který je bez zápachu…
V praxi je oxid uhelnatý největším nebezpečím při provozu plynových spotřebičů typu „B“, které jsou umístěny zejména v koupelnách v bytovém domě s novým zateplením obvodového pláště a novými těsnými okny. Ke správnému spalování jen potřeba spalovací vzduch, kterého v prostoru otevřeného spotřebiče musí být vždy objemově v m3 víc než spalin, které od spotřebiče / hořáku odcházejí komínem / spalinovou cestou mimo stavbu. Při nedostatku vzduchu, který po reakci s plynem nemůže na základě komínového tahu odcházet spalinovou cestou, dochází k hromadění části spalin v prostoru, kde je plynový spotřebič umístěný. Často dochází i k otočení přirozeného tahu spalinové cesty ventilátorem, který je na WC nebo někdy přímo v koupelně, kde je plynový spotřebič typu „B“ (karma, kotel, nebo spotřebič typu „A“ – plynový kuchyňský sporák) umístěný nebo ventilátorem kuchyňské digestoře.